středa 10. května 2017

Madeira - 9. den - Levada do Moinho

Nejprve, velká omluva. Fotky co dávám do příspěvků jsou asi malé a komprimované. Mám takové tušení. Jenže ověřit to odsud nedokážu a na opravu nemám asi morální sílu. Zítra letíme domů. Pokud jsou fotky fakt tak pitomý, do týdne to opravím. Takže si to, milý čtenáři, dej ještě jednou.

Pro dnešní den jsem našel ještě jednu Levadu poblíž kempu, abychom se odpoledne mohli vrátit do Porto Moniz pro nějaký suvenýr a tak.

Na Levadu do Moinho (PR7) se dá nastoupit už v 450mnm, ale kdo by se pak vracel tak daleko. Začínáme v cca 640mnm. Už na prvním kilometru 3x stavíme na focení. Moc se nám tu líbí. Žádní lidé (skoro, za celou cestu asi 4 páry), hodně vody a velký proud. Znovu se tu krásně mění krajina. Začínáme ve vlhkém lese, pak jdeme přes řídký suchý les a křoviny, až nakonec se blížíme k ném již známým tunelům z větví. Novinkou jsou i kytky u cesty, mě se to líbí.




Cestou je několik vodopádů a také několik prudkých klesání, kde voda v kanálu prudce padá např. o 5-10 m níž. Je to fakt hukot.





Levada konci v cca 900mnm a je to fakt "slepá ulice". Najednou konec cesty, mazej zpátky. Tak jdeme, uz o neco rychleji, sem tam jeste s pokusem o fotku. Těsně před koncem nám najednou v cestě stojí kráva. Nechce se nechat obejít, otočí se a jde před námi.



Trochu se bojíme co vymyslí, hlavně na schodech o kterých víme, že přijdou. Naštěstí kráva mizí z cesty dírou v plotě, o které zase, na rozdíl od nás, věděla ona. Celkem máme něco k 16km za 5,5 hodiny a super zážitek. Fakt se nám tu líbilo.

Vracíme se do Porto Moniz, nejprve koupit nějaký prezent domů. Obchodů je dost výběr ... no asi nejsme úplně cílová skupina. A protože smrdíme dostatečně a Porto Moniz je vyhlášené přírodními bazeny, jdeme se konečně vykoupat "ve vlnách" Atlantiku (Qwert už jednou byl, omlátit se o kameny, to nepočítám :-).


Koupel je krátká, ale osvěžující. Super. No a když jsme oschli, nad vazény je restaurace se zahrádkou (dovnitř fakt nemůžeme). Objednáváme si Bife de atum tzn. Tuna steak. Další z regionálních specialit, jak nám tu všude tvrdí (je fak, že mého oblíbeného Lososa tu prostě nikde nemají).


Jídlo je fajn, obsluha také (výjimečně milá a i hezká portugalka. Pojmenoval jsem ji Zpěvanka, protože si pořád pobrukovala. A vůbec to nevadilo), prima závěr dne. 
Po návratu do kempu už jen rovnáme věci na zítra, balit stejně nemůžeme. Největší položky jsou karimatka, spacák a stan. A ty by v noci chyběli


Pokud se Vám zdá, že vařič hoří - ano hoří. A opravdu na něm nic není. Znovu spalujeme přebytečný benzin. Narozdíl od Skotska, tentokrát stačilo 30 minut. Minule asi 1,5 hodiny. :-))

Žádné komentáře: