Madeira - 6. den - Levada do Furado

Včera jsem skončil v momentě, kdy Qwert spal pod širákem na skále a já v autě. Usnul jsem asi ve dvě, budil se jen zimou nebo když přijelo nějaké auto. Vždycky jsem se podíval co hvězdy, ale nebylo nic vidět. Strašně do toho pálil měsíc.

Až v 5 ráno, to bylo najednou jiné. Nejen, že byly vidět hvězdy, ale i mléčná dráha. Super. Určitě to může být lepší, ale u mě dobrý. Rychle zkouším fotit, jak jsem to naštudoval doma. Jenže když chybí praxe, jde to blbě. A taky když dochází baterka. Tahle je out, dobít není kde, náhradní si šetřím na zítra ... tedy vlastně dneska ráno a den. Ještě to sbalím a běžím tech 500m (tentokrát ne do výšky, převýšení mezi námi je asi jen 20m) na kopec, vzbudit Qwerta, že už jsou hvězdy vidět. Jen se zeptal kolik je hodin a když zjistil, že má za 1/2 hodiny budíček na východ slunce, ani nevylezl ze spacáku. No, nechávam ho tam a jdu ještě spát.

Mám taky budíka na 6 a druhého na 6:15, ale z auta lezu až v 6:40, kdy už je nebe pěkně barevný. Jenže chybí mraky. Když dojdu na skálu, čučíme na to oba, není to prostě ono. A navíc, mě během 10 minut umírá i druhá baterka. Takže dneska to mám fakt jen na čumendu.

V duchu si slibuju, že už nebudu kupovat levnější druhovýrobu (baterky). Jak se tak vracím sám k autu, zastavuje mě nějaký portugalec - Huberto, co před chvilkou přijel. Anglicky neumí (takže nepozná, že já taky moc ne), chvilku něco mele po jejich, pak řekne Breakfest, vrazí mi do ruky hrozen vína a jde prudit Qwerta. Bylo s peckama a výborný. Pak se k nám ještě jednou připojí u auta, chce se pochlubit fotkama z Pico do Areeiro ... a taky dobít mobil ;-)

Z útesů (Ponta da Roso) sjíždíme do města Machico na nákup. Hlavně snídaně, něco na sváču, večeři a tak. Máme v plánu vyjet na Pico do Areeiro a dojít na Pico Ruivo, nejvyšší horu Madeiry (1862m). Pojedeme okolo kempu, který jsme včera okukovali. Qwert navrhuje posnídat tam a v umývárně dobít mojí baterku do foťáku. Nelze odmítnout. Qwert naviguje (maximálně se osvědčila aplikace Mapy od Seznamu!) a zase se motám silničkama nahoru. Trojku řádím snad jen 4x. Do kempu (Montado do Pereiro) přijíždíme cca v 9:15, takže brána už je otevřená. Ovce nikde, sociálky zamčený, prší. Na chodbě k socialkám je jedna zásuvka na zdi, zapojuju tam nabíječku a jdeme snídat. Nejdřív venku, ale déšť nás zažene do auta. Ještě dáme 20 na odpočinek a když odhadnu 40-50 minut nabíjení, jedeme dál. Kopce jsou v mracích, na web kameře je mlha a předpověď hlásí dnes i zítra déšť. Ale když už jsme tak vysoko a blízko, riskneme to. Otočit můžeme vždycky, že jo? Šplháme zbývajících cca 600 m n.m. na Pico do Areeiro. Cesta je úzká, v mraku a potkávám asi 5 autobusů. Jednou musím zacouvat, autobusák je v klidu, ještě mi ukazuje. Pak se okolo mě protáhne, že jsem si málem stříknul do textilu. Nahoře je hnusně. Víme, že bude i dál, ani nelezeme z auta.

Vrátíme se jindy. Náhradní plán je PR10 Levada do Furado. Není to daleko a hlavně o cca 1000m níž. Mohlo by tam být lépe. Mám mapu v hlavě, říkám Qwertovi, že to poznáme. Budou tam nějaké parkoviště nebo hospody. No, byly tam, poznali jsme to. Těch 8-10 autobusů a mraky důchodců nám taky pomohli. Parkujeme o pár zatáček níž s tím, že vylezeme na PR11 Vereda do Balcões a kousek se po ní vrátíme (asi 1km). Díky tomu dostáváme ochutnávku cestovního ruchu. Jdeme totiž právě proti proudu těchto důchodců (jinak klobouk dolu, že nesedí doma u TV a plahočí se tady). Cestovka je totiž vysadí na začátku Veredy, projdou si 1km podél vyschlé Levady a 3 kiosků s regionálním zbožím, sejdou 50 m k autobusu, který už čeká - a tím je splněna ukázka tipické levády. To je hnus, teda! Mi ošem pokračujeme na Levadu do Furado, která nevede nikam, takže je v nabídce okruh 39 km nebo jít tam a zase zpátky. Volíme 2 variantu s limitem 2 hodiny, pak otáčíme. Bohužel jsme se namlsali v prědchozích dnech. Tahle napůl vyschlá Levada s širokou cestou nás moc nebaví. Výhledy nejsou, světlo na focení špatné (jakmile skrz stromy dopadne světlo, je příliš ostré a je takřka nemožné udělat hezký snímek).

Ve sviženém tempu jdeme asi 2 hodiny, pak se otáčíme. Zkouším něco cvaknout + beru jednu kešku, Qwert na to prdí a tak musí na mě čekat.

Už druhý den si krátí čas při čekání vyřezáváním "tužky", dneska už do ní vyřezával nápisy :-)

Vracíme se po cca 4,5 hodinách a necelých 20km. Cestou k autu ještě oceňujeme umění místních cestářů. První mě napadl slogan Safety first. Pak jsem si vzpoměl na Babicu - nemáš beton, dej tam klacek (a chytni to páskou) :-))

Do Funchalu sjíždíme už známou cestou, zatáčkama okolo zahrady v Monta. Asi za 45 minut i se svačinou a malou zajížďkou. ("Až si dočtu, budu tě navigovat, zatím jeď furt rovně"). A to jsme nejprve museli z 800 mnm do skoro 1300 m a pak dolů do cca 150. V kempu jsme pak za dalších 40 minut - musíme přejet zbytek ostrova.

První věc co dělám, je že hledám svůj skládací hrnek. Nemůžu ho od včerejšího rána najít. Není tu, ale nikdo by ho nevzal. Nejen, že v kempu nikdo není (jen kočka, která předstírá nezájem a přibližuje se), ale nic se nezměnilo. Kouknul jsem i do popelnice a navrchu jsou naposled naše zbytky. No, nic, stane se. Qwert se jde vykoupat k moři, prý jsou dnes výjiměcně malé vlny. Já pomalu vybaluju. Během chvilky mi vítr vzal nepřikolíkovaný stan až na druhou stranu kempu. Sotva jsem ho přidělal, přišel Majstro s omlácenými kotníky. Jó, malý vlny :-) A tak se vrcholem večera (kromě teplé sprchy a obsazení 6 zásuvek) stává večeře. Kolínka, vepřovka, kečup - easy. Jo, zapoměl jsem, že nemáme sůl, ale to jsem netušil, že Qwert nikdy nevařil těstoviny. Takže když se mě zeptal, jestli "7 minut od chvíle co se začnou vařit, jsou hotové", šel jsem do kolen. Ty ostatní kolena/kolínka, byli v neosolené studené vodě na vařiči. No co s tím dělat? Šel jsem do sprchy a přemýšlel, jak by to Babica spravil. Protože Polraich by to prostě osolil nebo spíš vyhodil :) Ale jak Qwert poznamenal, není umění vařit se solí. Dopadlo to dobře. Kolínka byla akorát, slanost dadalo sádlo z vepřovky a zbytek zařídil kečup :-)

Je skoro jedenanáct, sedím na lavičce před recepcí kempu, v dosahu wifi. Qwert už je asi tuhej. Takže taky dobrou a přejte nám zítra počasí. Proč? No to se dozvíte, když to vyjde, zítra. 😉