Madeira - 5. den - Tropical Gardens

Hrozně moc jsem si přál, aby v noci nepršelo. Abychom nemuseli balit mokrý stan, toho jsme si ve Skotsku užili dost. Poprvé začlo pršet, než jsem dopsal včerejší report a poprvé vyhnal kočku ze stanu. Je jí asi smutno, v kempu jsme jen my. Baví se tím, že loví papírové kapesníky v trávě ... prostě nuda. Déšť mě budí v noci ještě asi 3x :-( Ráno se mi nechce vstávat, toho vedle mě abych vykopal. Asi o půl deváté se konečně vyhrabem, balíme, snídáme. Já do konceptu blogu vkládám fotky a snažím se to protlačit přes kempovou WiFi na web. Vůbec to nejde, už čekáme asi 1/2 hodiny na mě a tak to balim. Jedeme přes ostrov do druhého (a posledního) kempu, který je asi jen 10 km od centra Funchalu. Sice cca 1200 mnm, ale je to "strategicky" lepší. Kemp jsme našli v pohodě, ale vypadá, resp. mě připadá, jako mix opuštěné olympijské vesnice a Machu Picchu v Peru. Na internetu byly fotky, stan na stanu, že se nedalo projít. Teď tu není ani jeden! Jen samé ovce.

2x jsme to projeli, sociálky byly přístupné (dimenzováno na spoustu lidí, ale voda ledová), elektřina snad taky. Zrazuje nás pravidlo, že přístup autem je možný jen mezi 9-17h. To pro nás znamená nechat auto na silnici u lesa a docházet pěšky. Nicméně když se ptáme po ceně, dozvíme se, že potřebujeme potvrzení od nějaké správy (asi parku) a adresu, kde ve Funchalu sídlí. Na to jim sere bílej tesák.

Rychlá kontrola na Booking.com a je jasné, že si ve Funchalu nebo okolí nic nepronajmeme. Radši budeme dojíždě ze severu. Cesta trvá asi 45 minut a kemp stojí €4 na hlavu. Ubytování na bookingu, bez dojíždění, začíná na €70-100 za pokoj a noc. Vracíme se tedy zpět asi 5km do Monte, kde je velká botanická zahrada. Od brány zahrady vyjíždí maníci se s dřevěnými sáněmi, místní atrakce. Jestli jsem koukal dobře, cena začíná na €25 za osobu. Zahrada taky není free, platíme 12,50 za vstup. V ceně je degustace vína v malém bistru, kde si k panáku Madeiry kupuju Pastel da Nata, ať mám regionální zážitek komplet.

V zahradě se motáme asi 4 hodiny. Kromě hromady různých křovin a stromů, tu mají část v jakémsi japonském stylu a hlavně hromadu jezírek a vodopádů. Prostě Madeira je voda a kopce (zahrada je taky na kopci).

Při odchodu už jen fotíme sáňkaře, jak statečně místní místní školu. Ty sáně nemají brzdy.

Okolo šesté se přesouváme na nejvýchodnější cíp ostrova. Já chci zkusit fotky při západu, Qwert při východu, takže jsme rozhodnutí zde přespat. Je tu i nějaké ofiko tábořiště, tedy pokud máte bumážku z Funchalu. Složitěji už to nejde. My bumážku nemáme, tak přespíme v autě. Hned jak dorazíme na vyhlídku a vybereme místa k focení, uvaříme si večeři. Zbyl nám ještě jeden Travelunch, takže věčeře je dobrá, rychlá, teplá a bez nadobí - luxus.

Před osmou už jsme na místě a čekáme na světlo. Mraky se točí nadějně, mám strach o Qwerta stojícího na samé hraně srázu. Hlavně ty kamínky pod jeho botama, co tak kloužou, mě znervózňují. Já do toho nejdu. Navíc by to bylo zbytečné, nemám tak široký sklo (Petr má 17 na fullframe, já 15mm, ale s cropem).

Bohužel se to celý trochu pokazilo. Slunce zapadlo za mrak a hlavně se nám v horní čtvrtce záběru vyrobil bouřkový mrak. Na fotku je to pitomý, jedna strana temná, druhá ne ... klasika. Ale žážitek fajn. Vrátili jsme se k autu, já vylovil lahev Vinho Verde a zbytek sýra od snídaně. Pohoda.

Pro naše pobavení sem pořád jezdí auta s omladinou - asi mají plán a touhu. Ale jak vidí, že flek je obsazen, otáčí zpátky. Celkem jsme jich odradili 7. Je to děsná psina. 1 auto zůstalo. Ta největší rachotina. Tak jsme je nerušili a oni nás také ne. Byli jako myšky :-)

Teď je půl jedné, já sedím v autě a už 1/2 hodiny píšu jak vzteklej. Qwert je někde na kopci s karimatkou a spacákem. Čeká na hvězdy. Jenže měsíc svítí jak pominutej, tak to asi taky neklapne. Jé mezitím stihl jedno vyfotit jedno přistání letadla na letišti ve Funchalu, na dlouhou expozici. Přistáni na zdejším letišti me fascinuje (letiště resp runway taky). Tak uvidíme, jak to klapne.