Vstáváme pozdě a jsem za to rád. Příspěvek na blog mi nešel odeslat a vydržel jsem to zkoušet asi do 2 ráno. Mezitím kolega upadl do hlubokého a hlasitého snu, takže jsem nemohl usnout já. A to jsem ve 3 už zkusil i hudbu do sluchátek. Zabral jsem někdy okolo 4 ráno. Nesnídáme v kempu, protože nemáme pečivo a tak jedeme do Porto Moniz pro benzín do auta a vařiče, plus koupit něco ke snídani.
Pohled od benzínky
Plán je vyrazit podél severního pobřeží, obhlédnout viewpointy, abychom odpoledne dorazili na výšlap na Pico Ruivo. To je bohužel i dnes v mracích a předpověď není dobrá. U Seixalu zastavujeme na pobřeží na snídani, nechtěli jsme snídat před krámem. Snídáme před (zavřeným) plážovým barem. Zvláštní, nenapadlo by mě nazvat hromadu kamení pláží. Mozná proto je tu zavřeno :-)
Pak se už jen plácáme silničkami nahoru a dolů. Je to stejná cesta, jakou jsme přijeli první den. Trvá to dlouho, protože silnice kopíruje svahy údolí.
Zastavujeme na focení u Santany, kde nás překvapí lanovka k pobřeží.
Další ze zastávek a vlastně jeden z dnešních cílů, je Fortim do Faial. Čekal jsem zbytek pevnosti nad městem a našli jsme domeček (možná prachárna) a asi 5 pidi děl. Ale výhled je pěknej.
Jsme asi 300m nad mořem, takže zase spadneme do 100 na křižovatku a jedeme nahoru. Počasí v horách je furt špatné, přesto nechceme odjet z Madeiry bez pokoření jejího vrcholu. Volíme kratší přístupovou cestu, která začíná na parkovišti v cca 1570m. Klasika, dole je sluníčko, 25 stupňů a za 1/2 hodiny jsme nahoře, kde je mrak, prší a je 15 stupňů. Ani nebereme na cestu stativ a nakonec jsme nemuseli ani foťáky.
Od začátku do konce a zase zpět, jdeme v mracích a dešti, s různou intenzitou. Fotíme jen na mobil. Na tu 6 mm čočku se kapka netrefí hned a je šance něco vyfotit. Já mám normální objektiv 72mm, ten je zadělanej, jen sundám krytku :-( Snažím se točit alespoň na kameru, ale nedělám si iluze. Bude to film o tom, jak voda pleská na objektiv. Nahoře se zdržujeme jen pár minut.
Ještě přeběhnu na vyhlídku, ze které není nic vidět (nebo všechno - je to otázka fantazie) a hledám vrcholovou kešku. Jenže už jsem zmoklej jak slepice, v mraku je vidět na pár metrů a jsem na hranici srázu. Klikám naštvaně "not found" a vracíme se. Chuť si spravuju o pár set metrů dál u další kešky, kterou úspěšně loguju. Na další 3 po cestě kašlu. K autu jsme přišli mokrý z venku i zevnitř, ale vrchol máme. Jedeme se dolů usušit :-)
Zastavujeme v Santaně, kde si fotíme malý barevný domeček. Typickou (historickou) architekturu. Z domku se sype pán, hned na nás mává, ať jdeme blíž a dovnitř. Tak dovnitř jsme koukli, ale líbí se nám zvenku. Během chvíle tu staví další auta a jdou dovnitř, takže je to asi součást turismu.
Ze Santany jedeme už přímo do Porto Moniz koupit snídani a nějaký pivko na večer. Schválně jedeme znovu po malé silničce, ať máme zážitky kompletní. V Porto Moniz okukujeme další část pobřeží s tím, že se za hoďku a půl vrátíme na večerní focení. A přestože pořád chodí přeháňky, vykopeme se z kempu na klasický čas západu slunce. Řídí Qwert, protože jsem si koupil další vychlazené Leffe (nechápu proč se neprodávají u nás) na košt a 8,2 voltů je už moc. Na mě i místní zákon.
Ze západu samotného není nic (mraky na horizontu), ale jsme uchváceni vlnami a snažíme se je nějak zachytit. Přerušováni deštěm. Když se vrátíme do kempu začne pršet trvale a prší i teď.
Tak snad zítra bude líp. Do Porto Moniz se ještě vrátíme, vždyť to máme 5 minut cesty.
Žádné komentáře:
Okomentovat