Madeira - 3. den - Levada dos Cedros

Včera jsem nakonec na západovku šel (sám). Mraky a barvy nic moc, jeden snímek by se mohl podařit.

Dnešní den začíname budíčkem v 6h na ranní focení. Tak dlouho přemýšlím, jestli se mi chce, až poloslepý vybíhám na pláž chvíli před sedmou. Dneska bez mraků, ale vůbec, což je taky pitomý, slunce se nemá v čem odrážet.

Po vydatné snídani jedem autem na kopec (ano, vyhrálo auto, před výstupem 850 m n. m.) Auto necháváme na startu Levada dos Cedros a ignorujeme pásku, která ji uzavírá (vrátit se můžeme vždycky).

Levada dos Cedros vznikla v 17. století a prochází původními lesy. (PR14 Levada dos Cerdos) 

Jelikož levády jsou vlastně kanály a tečou skoro po vrstevnici, je to velká a vítaná změna oproti včerejšku. Kanál je plný rychle tekoucí vody, někde chybí jen 1cm k okraji a někde přetekl.

Občas jsou v lese průhledy nebo i vyhlídka do údolí.

To je zřejmě důvod uzavírky (mimochodem jednostrané, z druhé strany je otevřená). S foťákem a stativem v ruce si občas připadám jako provazolezec, když balancuju na tenkém okraji, abych nemusel šlápnout do bahna vedle. Občas má přes hloubku min. po kotníky. Celá cesta vede stínem stromů a keřů. Teploměr mi ukazuje 12 stupňů. Na konci cesty je pekný vodopád, šaskujeme tu chvíli s foťáky na kluzkých kamenech. Ale světlo je na prd, blíží se poledne. Od vodopádů začilnají schody, kamené nebo dřevěné, k silnici, která je o cca 200 výškových metrů dál.

Celkem jsme za 3 hodinky, prošli přes 9km. Nahoře jen přejdeme silnici a jsme na začátku další cesty. Jenže tohle je Vereda, která vede až k moři a kdo by se vracel pro auto :-) Takže jdeme jen kousek. Hned po pár desítkách metrů je zbytek původního vavřínového lesa.

Ty stromy jsou úžasný a my máme rázem vyřešenu dnešní hádanku, kam půjdeme fotit při západu slunce. Je jasné, že se sem musíme večer vrátit. Teď je stále ostré světlo a nemá cenu moc fotit. Projdeme tedy kouskem lesa k silnici a po ní zpět k autu. Celkem cca 5 km.

Sjedeme do Porto Moniz nakoupit a v kempu si dáváme předčasnou večeřooběd (je cca půl páté). Po sedmé hodině jedeme znovu na kopec. Dole je 25 stupňů, nahoře 15 a mraky. Focení v pekném světle nebude, ale v mracích mají stromy také kouzlo. Bohužel fouká hrozný vítr a pak se přidává i déšť. Nestíhám leštit čočky, dřív než stihnu zaostřit, je celá zaflákaná vodou.

Utíkáme teda zpátky do kempu, do sprchy a do postele. Ještě jsme chtěli prubnout místní bar/kafe, ale zrovna dneska má zavřeno.

Na závěr pár poznatků z Madeiry od volantu. Není důležité jestli je silnice na mapě zlutá nebo bílá, tlustá nebo tenká, ale jestli jde po vrstevnici (více méně) nebo kolmo na ně. Dopravní značky mají 2 významy. 50ka při výjezdu z tunelu naznačuje blížící se ostrou zatáčku nebo jiné místo zasluhující pozornost - nejčastěji vletíte z tunelu přímo na kruháč. 60ka ve stoupání je motivační - když budeš mít kliku, zařadíš i trojku a možná, možná, se i na 60 rozjedeš :-)