Skotsko - 5. den

Máme za sebou zajímavou noc. Celou noc pršelo a foukal děsnej vítr. Během noci jsem 2 rozsvítil a zkontroloval stan, vše se zdálo byt OK, jen se pod náporem větru dost hustě prohýbal. Ráno nás však čekalo velké překvapeni. Pod oběma karimatkama byla jedna velká louže vody, co prosákla podlážkou dovnitř. Víc to odnesla Hančina karimatka. Navíc déšť přicházel v několikaminutových intervalech i během rána a tak sušit bylo dost náročné. Když jsme konečně dostali karimatky do sbalitelného stavu a mohli i přemístit stan, zjistili jsme, že igelit co nám měl pomoct, fungoval obráceně - natáhl vodu pod nás. (Dneska večer tedy zkoušíme variantu s igelitem ve stanu) Jirku ještě ke všemu posral nějakej racek, prý to přináší štěstí - přejeme si pěkné počasí.

Po snídani připravujeme opět v dishwashing room, kterou jsme k údivu ostatních znovu změnili v kuchyňku. Děláme krátkou prohlídku městečka Luss a pokračujeme autem směr Glencoe.

Jedeme po silnici A82, která je vyhlášená nádhernými výhledy do krajiny. Po cestě se střídá sluníčko a déšť, je to jak na houpačce, chvilku tak a pak zas naopak. Místy je dokonce vidět přicházející dešťová stěna. Stavíme také u pumpy, kupujeme skládací židličky (trojnožky) a lepidlo na švy ke stanu. Lepidlo musí 2 hodiny schnout a tak se bojíme, že nebude kdy ho ve Skotsko použít :-) Všude je spousta motorkářů, které obdivujeme za jejich vydrž jet v dešti a silném větru. Děláme si legraci, že mají asi sraz. Blbej humor, jak zjistíme později.

Párkrát stavím (dneska zase řídím já, střídáme se s Jirkou po 2 dnech) na odpočívadlech a fotíme (pokud neprší). Silnice A82 je fakt něco úžasného, klidně bych jezdil týden sem a tam a kochal se. Při průjezdu mezi nejvyššími kopci bohužel pořád prší a tak nemá cenu zastavovat.

Čím dál více přemýšlíme o ubytování v karavanu nebo chatce. Po menší zajížďce, která ale funguje i jako skvělá vyhlídková jízda, přijíždíme do vybraného kempu. Milá paní nám s úsměvem sděluje, že nám může pronajmout na noc karavan za super cenu, ale až od zítřka. Chtěli jsme sice zůstat 2 dny jenže oba dny v suchu a tak pokračujeme dál v hledání dalšího kempu. 17 mil do Fort William nám trvá asi 1,5 hodiny, protože stavíme u každého ubytování. Všude je ale plno. V kempu pod Glen Nevis (těsně za Fort William) se dozvídáme, že tento týden, od 6. do 12.5., je tu nějaký závod motorek a všechny karavany, chatky a většina B&B jsou obsazeny. Vracíme se tedy zase zpět do Glencoe a bereme 1 noc pod stanem a 1 noc v karavanu (zítra). Furt prší, vždy 10 minut chcavec a pak zase nic. Opět jsme za exoty, když přetváříme společný dřez na mytí nádobí v kuchyňku. Není tak útulná jako včera, má jen asi 2,5 m², ale neprší sem. I když je furt zataženo, je tu moc pěkně, jako v Tatrách. Zkouším na Stráču kontrolní otázku, "Jak vysoko nad mořem, je tenhle kemp mezi kopci". Zabírá to, odhaduje 600m, jenže my jsme s Hankou právě přišli od zálivu a je to sotva 10m. Koukáme na hory, počasí jak na horách a přitom jsme u more :-) Já jsem nadšenej :-)

Zítra bychom se rádi vrátili na A82, tam kde pršelo a zkusili i menši túru. Hlavně ať spíme v suchu ...