Budíček na druhý den jsme si naplánovali na sedmou hodinu. Jenže poprvé jsme byli vzbuzeni v 5:00, pak v 5:30, 6:00, 6:30 a v 6:45 jsme už ohřívali vodu na kohoutí polévku. Nakonec to nebylo na škodu. Kohout sice přežil, ale i tak nám snídaně, sprcha a mačkání se zpátky do auta (viz foto) trvalo dvě a půl hodiny. Naše představa, že věci vybalené z batohu se do auta lépe vejdou, byla mylná. Zapomněli jsme na 20 konzerv z Tesca, víno a další "drobnosti", které jsme koupili včera.
Vyrazili jsme podle plánu směr Hadriánův val. Mimochodem bylo pod mrakem a pěkná kosa. Jedno chybné odbočení nás zavedlo z nudné dálnice na místní cesty, takový malý poznávací výlet anglickou krajinou. Už svítí sluníčko a vydrží až do večera. Zastavili jsme se v jedné z hezkých vesniček - Aberford.
Po návratu na dálnici jsme zastavili u pumpy (na rozdíl od ČR je jich po cestě hrozně málo), kde holky našli leták s pěkným hradem. Bylo to skoro po cestě a tak vznikla další změna trasy. Stálo to za to. Z dálnice sjíždíme u Scotch Corner a projíždíme nádhernou krajinou. Silnice se vlní nahoru a dolu mezi živými ploty, všechno kvete. A všude jsou ovce. Když přijíždím k hradu Raby Castle, ostatní si všímají snad 100 jelenu a srnek v obrovské zahradě, s majestátným hradem na vyvýšenině. O to vetší je zklamání, když zjistíme, že je zavřeno až do soboty. Parkujeme tedy kousek od zdi ohraničující obrovskou zahradu a s Jirkou fotíme.
Pak si ještě zajedeme kousek na Barnard Castle, ale při průjezdu městem, nádherným městem, zjistíme, že jsou to jen ruiny a tak otáčím na cílový kemp. Jirka ještě na červené fotí z auta, to aby poznali, že jsme turisti :-) Do Acombu, kde chceme spát, přijíždíme asi v 16 hod. Příjezdová cesta, asi 2km, mezi poli a lesem, někam do neznáma, mě trochu znervózňuje jak to tam bude vypadat. A je to super. Děsně milý pán s paní nám představuje kemp - platíme 18.50 GBP za všechny, sprcha v ceně. Ještě nás varují, že voda je fakt hodně teplá. (Po včerejšku, kde ve sprše za libru táhlo na záda, mi tyhle vypulírovaný sociálky se sprchou s teplou vodou i fénem na vlasy zdarma přijdou neuvěřitelný. Později si na ně ještě mnohokrát, se slzou v oku, vzpomeneme). Pak nás pán naviguje na náš plac. Na kraji lesa, u pole, vše ozářené sluníčkem. Jsme nadšení. Jenom doufáme, že stíhačka co vzápětí proletěla okolo ve výšce asi 300m nad zemí, byla dnes poslední. Po krátké svačině skáčeme do auta a jedeme se podívat na Hadriánův val.
Nacházíme typicky turistické místo s vlezem za peníze a tak pokračujeme podél valu dál. Nejhezčí část je vidět z auta, ale silnice je lemovaná typickou kamennou zídkou a tak není kde zastavit. Stavíme na jednom místě, něco jako odpočívadle a jdeme kousek pešky, podívat se na zbytek stavby z doby valu.
Po cestě zpátky chceme ještě jednou zastavit a i zaplatit, ale když zaparkujeme, zjistíme, že vedle stojící anglány právě někdo vykradl. Lehce vyděšení a hlavně poučení, jedeme do kempu. Večeříme něco z konzerv a přemýšlíme, jestli ráno nebudeme mít jehněčí nebo králičí pečínku. Neustále tu totiž bečí desítky ovcí z okolí a po kempu běhá stádo králíků. Tak uvidíme zítra ...
Poznámka kurzívou je psaná až při opravě textu - 17.7.2007
Žádné komentáře:
Okomentovat