Skotsko - 10. den

Ráno jsme vyrazili na prohlídku Inverness. Tedy ráno – bylo už půl desáté. Je to špatné už jsme všichni docela utahaní a málo pružní. Taky jsme si chtěli užít karavan i jeho luxus a večer jsme koupili vajíčka na snídani – bylo volské oko, mňam. V Invernes jsme proběhli centrem, koupili jsme zase nějaké blbosti a vyfotili jsme se se sovou – byla tam nějaká sbírka na podporu ptactva.

Pak jsme si řekli, že už nastal čas navštívit nějakou místní restauraci. Po asi půl hodince hledání jsme došli zpět k místu, kde jsme parkovali a našli asi 5 m od auta restauraci s celkem "přijatelnými" cenami. Vlezli jsme dovnitř ve dvanáct. Doba pro Lunch je v restauracích většinou od dvanácti do tří, takže jsme tam byli první. A koho jsme nepotkali, opět „bratr“ ze Slovenska (Z Martina) – hurá, poradil nám s jídelníčkem, tak jsme s tím nemuseli tak bojovat.

Kluci si dali steak a my se Stráčou menu: krémovou polévku z pastyňáku a lososa. Bylo to moc dobré, ale mohlo toho být víc. Hlavně příloha k té rybě byla spíše symbolická. Po dobrém obědě vyjíždíme z Invernes směr pevnost Fort George.

Je to moc pěkný rozlehlý areál. Jako voják bych tam měla asi depku, v celém areálu je jen jeden strom.

Prohlížíme si místní vojenské muzeum, hradby a z nich vidíme v moři i ploutve delfínů. V areálu je neuvěřitelné množství racků, děsně řvou a dělají si hnízda přímo na hradbách, na tom jejich anglickém trávníku. Pak přejíždíme do Spyne Palace, je to něco jako opatství, resp. jeho ruiny. Žili tam v sedmnáctém století nějací mniši a okolo bylo celé hospodářství, alespoň podle těch obrázků co tam měli vystavené. Z místní věže je bezvadný výhled.

Jo a ještě jsme tam našli hnízdo nějakého ptáčka, měl tam 3 vajíčka (vajíčka jsme měli ke snídani, tak jsme mu je nechali :-) V Eldinu pak míjíme ruiny krásné katedrály, nemáme moc času, tak koukáme jen z auta. Jedeme směrem na Fraserburgh (kam se chceme zítra dopoledne podívat) a hledáme místo na spaní. Vzhledem k tomu, že jsme poslední 4 noci utraceli za ubytování v caravenech nebo hostelích, rozhodujeme se pro variantu stanu. Našli jsme úplně nový kemp. Má krásné sociálky a to je velká útěcha, asi si dáme teplou sprchu večer i ráno, abychom se zahřáli. Venku je totiž 10 stupňů, zataženo a fouká vítr od moře. No snad to přežijeme. Cena je taky velké plus, platíme pouze 18 GBP. Takže dobrou, jdeme si fuňet do spacáku.

PS: postřehy – musíme říci, ze se v 99% setkáváme s moc milými a ochotnými lidmi. Např. na Skye jsme hledali jeden hostel a zůstali stát před jedním rodinným domkem. Po dlouhém bezradném zkoumání mapy jsme to vzdali a šli se Stráčou zazvonit. Zvonit jsme ani nemuseli, obyvatelé domu nám přišli naproti hned, co viděli, že se blížíme a rádi nám poradili. Jen dneska v Invernesu jsem trochu narazila, když jsem zastavila starší paní s dotazem, kde je nějaká dobrá a levná restaurace.

Chvíli jsem si myslela, že je moje angličtina opravdu kritická (zatím jsme se domluvili docela v pohodě), ale pak jsme zjistili, že paní má v uchu naslouchátko a dělá jí asi problém odezírat naší výslovnost :-) Z toho plyne poučení, ptát se jen mladších ročníků.